Zlaté finále pro milce běžeckých trailů, to byla GWTS v Ligúrii

Parádní tečka… anebo vykřičník v podobě inspirace pro další běhání milců přírody, přes zimu a do další sezony. Finále nejprestižnější série Golden World Trail Series v Il Golfo dell´Isola přineslo báječnou podívanou.

GWTS běžela letos komplet na Eurosportu – tři závody (Mont Blanc, Sierre-Zinal a finále) v přímých přenosech díky kamerkám doprovázejících běžců a bikerů, další (Zegama, Dolomyths, Pikes Peak, Mamooth Lake) v atraktivních sestřizích. K tomu i slušných celkem 300 000 eur (v přepočtu přes 7 milionů korun, pozn. aut.) na prémiích pro nejlepší.

Il Golfo dell´Isola, Ostrovní záliv, je půvabnou námořnickou a dovolenkářskou destinací s kopci a průzračným mořem v italské západní Ligúrii. Jezdíval sem na túry už i věhlasný spisovatel Dante Alighieri. Centrum závodu leželo v městečku Noli a probíhalo se i areálem místního zámku na skále. Finálový závod připravil také nové formáty.

Zaprvé samosebou trať. Byla skutečně náročná, ale plně trailová. Povětšinou po kamenitých stezkách a trailech v kopcích nad zátokou, jen částečně korytem řeky a po dlažbě v uličkách města. Pořadatelé totiž namotali, čtyři, a to každý jiný, okruhy, s tím, že se vždy nastoupalo až k hřebenům okolo 400 metrů vysoko a pak se seběhlo dolů a probíhalo fanzónou v cílovém prostoru. Fanoušci tak měli dobrý přehled o vývoji, snáz se chystalo občerstvení a zároveň se běžci neobtěžovali stejnými kulisami.

„Bylo to těžší, než to vypadalo na mapě i podle profilů,“ říkala česká účastnice Michaela Luňáčková. Třeba původně oznámené převýšení 1200 metrů vylezlo přes 1460 metrů v propozicích až k 1530 metrům v hodinkách běžců… Týden před startem hodně pršelo, takže i kameny v lese zůstávaly hodně vlhké a smekaly, zároveň vládla vysoká vlhkost. Teploměr ukazoval okolo dvaceti stupňů, ale od moře foukalo a dole byla zima.

Novinku přinesla také kombinace kratšího prologu (8,7 km a 400 metrů převýšení) a po dni pauzy hlavního závodu (23,6 km a 1530 m).  Rozdělení programu pro ženy a muži po dnech, takže se závodilo čtyři dny – což zároveň přineslo příjemnější pobyt účastníkům a větší tržby místním.

7 závodů, 209 km a mezi ženami došlo (skoro) k remíze

Ženská sobota přinesla neskutečnou bitvu. První vítězství v GWTS získala bývalá atletka Madalina Floreaová z Rumunska zásluhou seběhů ve druhé části. Na ni až do konce dotírala Judith Wyderová (Hoka), dříve pětinásobná mistryně světa v orientačním běhu ze Švýcarska, třetí skončila Američanka Sophia Laukliová (Salomon). Jenže v celkovém pořadí to znamenalo shodu bodů, finále mělo koeficient 1,5 oproti těm předchozím – takže se radovala Laukliová díky třem letošním výhrám, Wyderová má jen dvě…

„Nemůžu tomu uvěřit, jako bych se probudila ze snu. Držela jsem si tempo až do konce a vyšlo to,“ říkala Rumunka, která dosud nemá většího sponzora, ale tady vyhrála už prolog. „Nechávala jsem si trochu rezervu do závěru, už jsem ji měla na dohled. Ale udělala jsem malou chybku, sklouzla jsem a ztratila pár vteřin,“ vysvětlovala zkušená švýcarská máma.

„Cítila jsem se dobře, ale jakmile se zvedlo tempo, neudržela jsem je. Držela jsem se, co to šlo, a doufala, že Madalina udrží vedení,“ líčila Laukliová, bývalá běžkyně na lyžích, loni v GTWS druhá a nyní tedy první Američanka, která dokázala získat prvenství. Pokud by se tak nestalo, slavila by dvojnásobně Wyderová. Z národních sérií byla nejlepší švédská běžkyně Eef van Doningenová, nakonec desátá.

Afričani vs. Evropani, tady se ještě dá soupeřit

Závod mužů, podle koeficientu ITRA indexu dosud nejnabitější v celé historii GTWS, našel krále v Elhousinu Elazzouim (Holyfat) z Maroka. Nejdřív se čekalo na jeho seběhy. Ale on se dokázal zavěsit za vedoucího Philemona Kiriaga a utekl mu až v uličkách města před posledním kratším okruhem. „Jsem tak šťastný,“ radoval se v cíli Elazzaoui a při průběhu branou si nadšeně líbal obě nohy…

Po vítězství v Dolomyths Runu totiž nedostal víza do Ameriky a nemohl tak běžet Pikes Peak ani Mammoth Lake, čímž ztratil šanci na celkové prvenství. „Kdyby se držel vpředu Rémi (Bonnet), bylo by to ještě těžší. Ale cítil jsem se dobře a jen čekal na správný moment,“ popisoval strategii. „Nemůžu se dočkat příští sezony, chci vyhrát celkově.“

Keňan Kiriago nebyl zklamaný. „Byl lepší, ale já jsem spokojený s výkonem ve stoupáním, po rovinách i v sebězích. Chtěl jsem být v top five a jsem druhý.“ Jeho krajan Patrick Kipngeno (oba Run2gether team) měl potíže s kolenem, proto musel dávat větší pozor v sebězích.

Obhájce loňského trůnu Rémi Bonnet (Salomon/Red Bull) šel do boje s náskokem 93 bodů a zdálo se, že kontroluje pozici. „Ale chtěl jsem vyhrát nejen celkově i tady, jenže kluci byli lepší. Bylo to nesmírně těžké,“ říkal pak v cíli. Z běžců, vzešlých z národních skupin, tady byl nejlepší Miquel Corbrea Rubio. Celkem se účastnilo 326 mužů i žen.

Čeští běžci se radují ze třetího místa v týmech, kde se hodnotili tři muži a tři ženy z regionálních sekcí. Tam Češi patří spolu se Slováky a Poláky. Vyhrál Nordics (12:09:31) před Pyrenejci (Španělsko a Portugalsko). Za našimi zůstali i Francouzi a Japonci. Marcela Vašínová, která byla loni 8. v GTWS, ale teď se trápí se zraněným kotníkem, skončila 29. (-27:44), Michaela Luňáčková 49. (-50:38). Mezi muži dopadl velmi dobře Tomáš Hudec, David Pelíšek, sužovaný nemocí, doběhl hůř (kompletní výsledky aktuálně nebyly dostupné, doplníme).

GWTS 2023 celkově

Muži: 1. Bonnet 937, 2. Kipngeno 859, 3. Kiriago 840, 4. Elazzaoui 831, 5. Hemming (Salomon/USA) 818, 6. Delorenzi (Švýcarsko/Brooks) 777.

Ženy: 1. Laukliová 958, 2. Wyderová 958, 3. Floreaová 832, 4. Osaová (Španělsko, Salomon) 805, 5. Yaová (Čína/Salomon) 779, 6. Nordskarová (Hoka, Dählie/Norsko) 736.

Výsledky jsou zde.