Radka našla Radka… a dálkoplazi vyhráli Koloběh z Řípu do Prahy
Sdílet
Chumelilo a fučelo, teplota okolo nuly, ani asfaltovou stezku podél Vltavy ještě nikdo neprometl… Po roční pauze a čekání nabídl věhlasný Koloběh z Řípu do Prahy vskutku silný zážitek. Už devětadvacátý. Na devátý pokus si doběhla/dojela pro vítězství Radka Churaňová ve dvojici s Radkem Brunnerem (Runlab tým) 3:18:41 hodiny.
Na startu na mytickém vrchu české historie u rotundy se před osmou chvělo zimou 129 statečných dvojic, které se postavily výzvě 46kilometrové pouti v sestavě: žena, muž a kolo. Už seběh dolů škaredě klouzal, a co pak teprve dál polňačky a lesní stezky až ke Kralupům… Pak ani rovina podél řeky nemohla poskytnout snazší práci, k tomu Máslovický kopec na zpestření. A ještě před cílovou loděnicí v Troji bylo třeba oběhnout nedokončené výkopy.
„No, užili jsme si to,“ usmívali se v cílové bráně vítězové. „Tolik chlapů jsi musela vystřídat, viď,“ říkal ultráš Radek Brunner, letos druhý na proslulém řeckém Spartathlonu. Už předloni byli spolu třetí, předtím Radka třikrát druhá, dvakrát třetí, dvakrát čtvrtá…
„Smekalo to všude, nejlíp když se dalo běžet projetou stopou od auta,“ dodal ještě. „Ani na kole se nedalo odpočinout, ve sněhu to vůbec nejelo,“ doplňovala Radka Churaňová, česká rekordmanka ve 24hodinovce. Zní to až neuvěřitelně, ale většina předních dvojic zvolila hladké silniční obutí, přestože předpověď slibovala sněžení. „Já si toho všiml ráno až cestou na Říp,“ krčil rameny Brunner.
První 
Druzí 
Třetí 
Obhájci vítězství, jeden z šéfpořadatelů Martin Gabla s Barborou Jíšovou (Boot camp) dorazili druzí se ztrátou čtyř minut. Ale i oni podali velice poctivý výkon. „Do kopce tě na kole i holka musí tlačit, když chceš závodit. Udělali jsme takhle v Máslovicích aspoň dvě minuty,“ prozradil taktický prvek náročného představení.
Na předních pozicích tentokrát rozhodovala víc než čistě běžecká kondice, odolnost, síla a strategie. Třetí skončili Jan Dubec a Tereza Korvasová (Ze zvyku ve smyku), kteří se prokousali vpřed až ve druhé polovině. Premiéru si ochutnala i triatlonistka a druhá z mistrovství republiky v přespolním běhu Tereza Zimovjanová, která jela s Pepou Rendlem. „Moc nejedl a v závěru mu docházelo,“ popíchla ho s šestým místem. Partnerskou kategorii vyhráli Kotlíci – Petra Kotlíková se svým Kamilem, i když trochu pobloudili a mysleli výš než na devátou příčku i celkově. Nejlepší 100+ (věku v součtu) byli Pavel Novotný a Miroslava Uhlířová (4:09:27).
Na startu, na trati, ani v cíli nemohla chybět matka zakladatelka, nezdolná Hanka Dvorská, ačkoliv tentokrát jela sama na kole s antibiotiky po operaci cysty v obličeji den předem i bolavou achilovkou. „Natáčeli jsme s kaskadéry v Průhonicích a prostě jsem nemohla,“ omlouvala se.
ŮRáno jsem si říkala, to bude průser, to bude zlomenin. Čekala jsem pod kopcem až do poslední dvojice a trnula. Nechápu, že se nikomu nic nestalo. Volám po trati pořád zdravotníkům: Všichni v pořádku. Jsem ráda, že jsme se v téhle v covid hysterii sešli a zapomněli. Atmosféra byla super,“ vyprávěla nadšeně. V Nelahozevsi místní připravili sami občerstvovačku, Ouholičky taky a ještě i Klecánky nabídly i čaj.
„Loni v tradičním ani odloženém termínu to zkrátka nešlo. Posunuli jsme to na začátek jara, kde nám to zase zakázali. Chtěli jsme vyslat lidem vzkaz, že přece pořád žijeme, sportujeme a hýbeme se na vzduchu,“ hodnotil spokojeně Martin Gabla. I když obvykle vyprodanou kapacitu dvou set dvojic covid přece jen prosyl, měnila se do půlnoci před startem – někdo onemocněl, někdo se neočkoval, někdo se zkrátka obával a nepřišel. Jeho škoda. Všechno klaplo i závěrečná sauna s koupelí ve Vltavě. Jako vždycky!
Další fotky ještě doplníme.
Kompletní výsledky zde.
Předloňská reportáž je tady.
