Běžecké legendy ochutnaly terén na úpatí Nízkého Jeseníku na Ladermon trailu
Sdílet
Boží, nádherný, fantastický, úžasný, perfektní…! Tato slova zazněla v sobotu v Radíkově nedaleko Olomouce, kde se konal 2. ročník Ladermon Trailu v nádherných kulisách podzimní krajiny na úpatí Nízkého Jeseníku. Velký zájem tak trochu překvapil i organizátory a kapacita závodu byla naplněna už týden před startem.
Členové početného Ladermon teamu celý rok s pečlivostí promýšleli trasu a vyšperkovali ji tím nejlepším, co místní krajina nabízí. A aby dostáli názvu závodu, prioritou byly cestičky, pěšinky, kamenité a kořenité pasáže, dlouhé seběhy i prudká stoupání. Výsledkem se stal jeden velký třicetikilometrový okruh s nejvyšším vrcholem v okolí – 633metrovou horou Jedová. Poloviční neméně náročná trasa s převýšením necelých 500 metrů pak využila spíše první části třicítky. Co ale všechny příjemně překvapilo, byla účast několika běžeckých legend v čele s ultramaratoncem a pátým na Spartathlonu, Danem Orálkem, mnohonásobnou mistryní republiky na dráze a silnici Petrou Kamínkovou, vícenásobným vítězem Beskydské sedmičky Stanislavem Najvertem, nebo mistrem ČR a dvojnásobným účastníkem Xterra triatlonu na Havaji a ironmanem Martinem Kňávou. A komu něco říká jméno Miroslav Osladil, ten ví, že tento veterán má na kontě 188 dokončených maratonů! Ano, i on startoval na Ladermon Trailu.
Úderem desáté hodiny byl odstartován závod obou tras a všech kategorií od radíkovského rekreačního areálu Chaty pod Věží, který těsně sousedí s historicky cennou stavbou Fortem Radíkov z roku 1870. Ten závodníci oběhli zhruba kilometrovým okruhem, aby se pak po několika hodinách běhu při návratu těsně před cílem proběhli jeho tajemnými útrobami. Všichni se tedy vydali vstříc kopcům a záludnostem krajiny, kde podle legendy v období Marie Terezie, kdy byla Olomouc obléhána pruskými vojsky, žil a skrýval zálesák, muž oblečený v kůži „Ledermann“.
Tempo, které běžci po prvním kilometru nasadili, bylo tak zběsilé, že to vypadalo, jako by se měla běžet jen desítka. Na to mnozí tvrdě doplatili, a chyběli jim síly při nekonečném táhlém stoupání na horu Jedovou, kde byly vypsány prémie 1000 Kč pro nejrychlejší ženu a muže. Celkové převýšení na trati totiž činilo taky rovných 1000 metrů. Jako první tam po hodině a půl dorazil Petr Hének (Klimatex Running Team) a po další půlhodině pak Kristýna Otevřelová z Čeladné (Columbia Montrail).
Loňský vítěz Vít Otevřel sice letos do Radíkova taky dorazil, ale jako vzorný táta se ujal hlídání svých dětí a závodní aktivitu přenechal své ženě. „Mám teď odpočinkové období a jen chodím.“, vysvětlil před startem. To Petr Hének (cílový čas 2:17:51 h.) po startu vystřelil v ostrém tempu s borci běžícími trasu 15 km. „Nohy neprotestovaly a pěkně se točily. Užíval jsem si další nálož trailového běhání.“ Ten nakonec vedení uhájil i po dlouhém seběhu do Vésky a nedal šanci dotahujícímu se Davidovi Kalábovi (AC Track&Field Brno), který na něho v cíli ztratil téměř pět minut (2:22:25 h.).
Třetí místo bylo samozřejmou povinností pro Dana Orálka (AC Moravská Slavia Brno, 2:25:06 h.). „Byl jsem si trochu nejistý kvůli špatnému kolenu, ale nakonec to dopadlo dobře. Začátek byl pro mě velmi rychlý a v podstatě jsem dlouho neměl přehled, jak na tom jsem. Jen jsem reagoval na běžce kolem mě. Postupně jsem je předbíhal a nejdéle jsem bojoval s Ondrou Horákem, kdy jsme se několikrát vystřídali a definitivně jsem se před něj dostal až na druhé občerstvovačce,“ prozradil v cíli Orálek, žijící běžecká legenda z Brna. Jeho celoživotní běžeckou odolnost dokládají takové výkony, jako třeba 10. místo na Badwather Ultramarathonu v Údolí smrti.
Mezi ženami byl vývoj závodu podobně napínavý a rozdíly v cíli minimální. Vítězka Kristýna Otevřelová (2:48:37 h.) vsadila na vyrovnané tempo s využitím své houževnatosti, silového běžeckého stylu a zkušeností z horských závodů. „Byla to moje druhá závodní třicítka během dvou týdnů, takže ke konci už byla trochu krize. Ale běžela jsem si jen to svoje. Cítím se tu jako doma! Všem děkuji za fandění a za krásný závod s perfektní organizací,“ dodala po vítězném protnutí cílové pásky. Držela po celou dobu vedoucí pozici před dotírající Ivanou Zbořilovou (BK SAK Karviná, 2:51:32 h.). Zhruba čtyři minuty za ní pak dorazila do cíle jako třetí Lenka Kohnová (Salming Running Team, 2:55:52 h.).
Pořádající Ladermon Team měl v závodě logicky spíš symbolické zastoupení. Nejlépe a to na 16. místě doběhl Radek Leszczynski (2:51:01 h.). „Po borelióze, antibiotikách a měsíční pauze to bylo trápení s vypětím všech sil,“ připustil. A jako třináctá žena doběhla v čase 3:37:06 h. Jitka Benešová.
Mnohý běžec před startem kroutil hlavou, proč sem vlastně dorazil beskydský matador Standa Najvert? „Vlastně jsem si uvědomil, že jsem v Olomouci a okolí nikdy neběžel, tak mi připadalo, že je čas se sem podívat. Nemám problém s vytrvalostí, ale s věkem odchází ta rychlost. Takže chci teď zařadit i pár kratších závodů, abych naboural sezónní stereotyp,“ vysvětlil.
Po úporném boji až téměř k Radíkovskému fortu bral zlatou medaili mladík Damián Mock (Šakal Kalša) v čase 1:06:00 h. a jen 25 vteřin na něho ztratil druhý v cíli Martin Borák z Libiny. Bronz bral Jakub Janda (Rohálov Bike Team, 1:07:58 h.)
V ženském závodě se tak výrazná konkurence bohužel nesešla. Jasnou favoritkou v kategorii žen tak byla na krátké trati Petra Kamínková z nedalekého Svatého Kopečka. Jedině zranění nebo nečekané odbočení z trati mohlo překazit vítězství této legendě a ikoně českého ženského běhu. Petra zná tyhle lesy a každou pěšinku snad i poslepu. Vždyť zde trénuje každý den! Odstartovala jako vždy s radostí, zároveň nedala zadarmo nic sobě, ani soupeřkám a zvítězila v čase 1:17:27 h. S velkou desetiminutovou ztrátou doběhla pro stříbro Sabina Fridrichová z Přerova (1:27:37 h.). O třetí místo bojovala Nina Štěrbáková (Ad Astra Team) s Alenou Losertovou (Zapro Team), která ji s těsným náskokem nakonec udodala.
Na stupních vítězů může stát jen pár vyvolených. Ale jak vlastně viděli Ladermon Trail ti, kteří dělají závod závodem? „Rodinný závod s perfektní organizací! Mnohé větší by se mohly učit,“ řekl Aleš Obr. Další běžec Petr Horák nadšeně dodal: „Je za tím obrovské množství práce organizátorů. Tak skvělé značení jsem viděl jen na jednom závodě (Spartan Ultra Liberec). Super občerstvení, krásné medaile, pěkná startovní čísla, startovní balíček. Závěrečný průběh fortem! Ikdyž v tu chvíli bych si ho odpustil“. Kateřina Hnilicová se rozplývala: „Děkuji za skvělou organizaci, krásná atmosféra. Po doběhnutí 30 km jsem v cíli vypadala, že je po mně, ale strašně jsem si to ve výsledku užila! Příště zas!“
Jaké dojmy měl po závodě jeho ředitel a šéf pořádajícího týmu Karel Šiška? „Dokázali jsme si, že jsme schopni nejen naplánovat zajímavé trasy, ale také zvládnout všechny organizační záležitosti. Jeden člověk na to nestačí, ale v týmu se to dá. Pro příští rok zvažujeme zařazení i ultramaratonské distance okolo 60 km.“ To nakonec potvrdil i Daniel Orálek, který by neváhal, a v roce 2023 by pomohl zajistit pořádání Mistrovství ČR v ultratrailu.
Výsledky jsou zde: https://my.raceresult.com/184182/
Fotogalerie zde: https://ladermon.rajce.idnes.cz/
Loňská reportáž z premiéry tady.
Napsal Radek Leszczynski
