České skiareály úpí, chtějí přežít. Jak se lyžuje na Lipně?

Zasněžené kopečky v záři slunečních paprsků, švitořící drobotina a blahem se zalévající tváře vzrostlých lyžníků. Navzdory tuhému režimu koronavirových uzávěr se i takové vánoční svátky daly užít v tuzemsku. Třeba na Lipně. Byť i zde majitelé skiareálu úpěli a nesměli pustit lanovky, v rámci možností připravili báječné podmínky.

Lanovky se tu rozjely naplno stejně jako jinde jen na osm dní. V sobotu 27. prosince přišel další lockdown, přestože sněhové podmínky nad českým mořem byly nejlepší v posledních letech. Tři z pěti hlavních sjezdovek vypadaly velmi dobře. Jenže sedačky se zastavily, půjčovny zavřely dveře, kromě supermarketu u parkoviště dole zůstalo jen „okýnko“ s občerstvením nahoře na Slupečné. Pizzeria na kruhovém objezdu sice prodávala jídlo s sebou do krabiček, nápoje v lahvích, ale pivo vám tu natočit nesměli… A na stezce okolo přehrady směrem na konec země/světa k Přední Výtoni už jste při výběhu nepotkali ani nohu.

„Přineslo nám to obrovité problémy, přišli jsme o nejvýznamnější období z pohledu tržeb, asi třetinu za celou sezonu. Je to složité, rozjíždět, zastavovat, bez možnosti plánovat,“ posteskl si Matěj Kratochvíl, jednatel zdejší společnosti Lipno servis. K tomu zaměstnává sto lidí na plný úvazek a další dvě stovky sezonních pracovníků… Většina zůstala doma „na překážkách“, třeba instruktory lyžařské školy tu aspoň nechali bydlet a – čekat. Aspoň na Silvestra je párkrát vytáhnul na kopec skútr a pak si připili u Yettiho…

Přitom s lyžemi všeho druhu, dětmi, saněmi i jen po svých se však sem vydalo pár stovek návštěvníků. Přímo v Lipně najdete mnoho (vlastně přesněji víc a víc) soukromých apartmánů, přibylo zde obytných vozů, z Českých Budějovic a dalších jihočeských měst sem dojedete ani ne za hodinku.

Rolbaři pravidelně stahovali sjezdovky, na hřebeni od Skalky až na Slupečnou, který leží na hranici 900 metrů nad mořem, a pak dolů vykrouhali perfektní asi pětikilometrový okruh pro běžky. „Poprvé tady můžeme jezdit v letošní zimě klasiku, je to moc pěkný,“ pochvalovala si Pavla Schorná-Matyášová, elitní česká horská běžkyně, která přijela na den se svým biatlonovým oddílem dětí ze Starého Města pod Landštejnem.

Sjet si opuštěný severní svah a pak ho vyšlápnout nahoru na skialpech s výhledy na pocukrované okolní kopečky, to byla nádhera. Jakmile mrzlo, děla na umělý sníh mocně funěla, a vraceli jste se jako odněkud z himálajského bivaku.

„Naše podnikání je závislé na klimatických podmínkách, když mi svatý Petr dovolí. Chci věřit, že vyhraje zdravý rozum, že lanovky zase pustíme co nejdříve a proto chceme být připravení a nabídnout lidem co nejbezpečnější podmínky. Tedy aby měli k dispozici co nejvíc sjezdovek a tak se mohli ještě lépe rozptýlit,“ říká šéf skiareálu, přestože už teď je mínus ve stovkách tisíc korun a každý den připisuje další ztráty.

„Rozumím tomu, že tady jsou lidi, a neberu to tak, že nám ničí práci,“ pokyvuje hlavou. Copak se mají mačkat někde v supermarketu namísto toho, aby dýchali čerstvý vzduch na veřejném prostranství, že? Jenže našli se i udavači, kteří si stěžovali na „nezajištěné sjezdovky“ a dokonce se sem údajně chystal Útvar rychlého nasazení s výzvou k třímilionové pokutě, takže musela narychlo zavřít i Stezka v korunách stromů…

„Už teď jsme existenčně ohrožení, nikdo nevydrží dlouho přežít s nulovými tržby. Základem je cash-flow, ani ve špatných zimách jsme nejeli s nulou jako teď,“ konstatuje Kratochvíl. „Nevíme, co bude. Riziko počasí si neseme dobrovolně každý rok. Ale ne to, že nám někdo řekne, že nemůžeme fungovat,“ dodává. Nouzový stav, a v něm zavřené lanovky, platí do 10. ledna, o dalším postupu by měla tento týden rozhodnout vláda.

Dnes v pondělí vydali provozovatelé lyžařských areálů s podporou České unie cestovního ruchu, Unie horských povolání i České unie sportu alarmující prohlášení, v němž označují státem navrhované kompenzace za uzavření skiareálů za zcela neodpovídající a téměř likvidační. Přitom zaměstnávají okolo 45 000 převážně místních obyvatel a horská střediska ročně přinášejí do veřejných rozpočtů cca 12,6 miliard korun. A jinde – především ve Švýcarsku, kde se jezdí celou zimu, ale i v Rakousku a otvírat se chystá i Itálie – to jde i s rozumnými omezeními.

Foto: Simona Vlašimská