Kola

Author Ronin. Oddaný samuraj do nepohody

Tomáš Nohejl 12. 2. 2020

Rónin je potulný samuraj bez pána, často uznávaný duchovními autoritami. Taky klasické akční drama režiséra Johna Frankenheimera s Jeanem Renem, Robertem De Nirem a Janem Třískou. A také kolo, gravel, poctivý služebník od Authora.

V práci je už pátým rokem. Objevil se l. p. 2016 – měl 11,8 kg vybaven Shimanem Tiagrou 2×10 stál 29 990 Kč, byl označovaný převážně jako expediční kolo. O rok později snížil hmotnost o 200 gramů. Výrazněji se proměnil předloni, kdy v odlehčené verzi SL přezbrojil na Sram Apex 1×11 a ubral 1,2 kila váhy. A plápolavý zrzoun ztmavnul do stříbrna. Letošní je osazen gravelovou sadou Shimano GRX a váží 10,2 kg.

Karbon přináší odlehčení i pohodlí

Ten loňský, který se stále úspěšně prodává a my jsme ho projeli, se proměnil do tajemného hnědokarbonova a přišel s dalšími úpravami (oproti 2018) přinášejícími větší jízdní komfort. Výměna kónické hlavové trubky umožnila použití karbonové vidlice s dutou osou, tatáž je pro zadní kolo. Přibyly flat-mount úchyty brzd a pevné osy s novými patkami vzadu.

Na převodníku se ubraly dva zuby, na ráfcích čtyři díry na zaplétání. Přicházejí ještě nové pláště (Vittorie namísto Ritchey) a sedlo (Aura namísto Patriota). O neznatelných sto gramů narostla hmotnost.

Rám Reynolds 725 zůstal z tepelně zpracované (díky tomu zeslabená na 0,4 mm tudíž výrazně lehčí) chromolybdenové oceli. Příměs 0,3% uhlíku a dalších chemických prvků přináší podle výrobce nadprůměrnou mez pevnosti v tahu (1080-1280 MPa). Přec jen nezvyklý návrat k oceli vnímají libě všechny smysly, to si přiznejme.

K tomu i klasické jako by neotesané základní stavby rámu. Zůstaly v něm otvory pro dva košíky na bidony, dvakrát dva otvory se šroubky pro nosiče na zadní stavbě, další na připevnění blatníku a ještě jedno vedení kabelu ve spodní části sedlové rámové trubky. Úchyty na přední vidlici zmizely. K velmi subtilní stavbě rámu (v kontrastu s robustním charakterem stroje) pasují až hrozivě minimální odstupy zadního kola od rámu. Tolik postřehy mechanické.

Subtilní trubky, robustní rovnováha

A teď jízdní. Každopádně se nemá cenu znovu rozepisovat o charakteru gravela, ten už je mezi cyklistickou veřejností (snad) dostatečně známý. Jen tohle zrovna třeba zopakovat – tento typ kola přináší (nyní v zimním blátivě zmrzlém nepohodlném terénu) příjemnější zážitky z jízdy. Všeobecně.

Jede rychleji, snadněji překonává terénní nepohodlí a snáze stráví silnici než sebelepší hardtail. Přitom navzdory úbytku váhy je/zůstane vinou volby rámového materiálu nebo spíše charakteru (ocel versus karbon) stále těžší. Což však přispívá k jisté robustní rovnováze. Zjednodušeně, pokud jste ještě nevyzkoušeli ten pocit, tak jako byste po lesní cestě jeli na silničce s koly závodního horáka. Žádné rázy. A usazení, resp. uchycení se dá ještě ladit 5mm podložkami pod představcem.

Pohodlí a stabilita není vykoupena těžkopádností. Znovu se zde potvrzuje převodová dostatečnost 1×11 (pro pocit jistoty a „výbavy“ nad středem si můžete přidat vodítko řetězu). Na „křížovou“ kombinaci 42×42, tedy 1:1, vytáhnete i velmi prudké stoupání, ať už v sedle nebo na stojáka – tady na kluzkém blátíčku prověříte pláště i práci s těžištěm.

Stejně tak moderní osazení kotoučovými brzdami – opět není pochyb o tom, kudy se ubírat. Při úvahách nad výbavou povětšinou rozhoduje cena, kolik chcete dát. Tady si troufám odhadnout, že za už necelých čtyřicet tisíc a s pouze nejzákladnější nutnou údržbou dostanete maximální výdrž.

Což patří k hlavním přednostem Ronina (už od japonských feudálních časů). Ostatně, i proto si ho pořizujete. Ta radost jen ledabyle skákat obrubníky nebo žehlit kořeny bez obav z hadího uštknutí! Na metrosexuální parádu se třeba poohlédnout jinde.

Ještě jeden moment zaslouží zmínku. Nebo spíš delší sžívání se. Totiž řízení. Úzké berany byť specifického prohnutí sedí na úchop perfektně, ovšem s lehkou a poměrně strmou karbonovou vidlicí při vedení těžšího kola se minimálně zpočátku nedaří plynule vyjet zatáčku. Na hladké rovině bez odporu terénu reagují později, zato pak prudčeji, což vyvolává nejistotu, najmě pokud se ocitnete ze sedla a chcete náhle měnit směr. Prostě je třeba ho trpělivě zkočírovat. Odmění se oddanou službou.

foto: Ondřej Kroutil

Dalšího gravela jsme testovali zde: Canyon Grail CF SLX 8.0 SL